Jdi na obsah Jdi na menu
 


2025 Společnost diskusní

1. 1. 2025

                                  /tvorba, poezie, filosofie, právo/
                                       - dle aktuální situace

_____________________________________________________

 

leden

Aktuální diskuse:  

Kolik dalších věcí nám chybí, když spěcháme životem?

„Ve Washingtonu DC, na stanici metra, během chladného lednového rána roku 2007 hrál muž s houslemi asi 45 minut šest Bachových skladeb. Za tu dobu prošlo stanicí přibližně 2000 lidí, většina z nich cestou do práce.

Asi po čtyřech minutách si muž středního věku všiml, že tam hraje muzikant. Zpomalil tempo a na pár sekund se zastavil a potom spěchal, aby splnil svůj rozvrh.
Asi o čtyři minuty později obdržel houslista svůj první dolar. Žena hodila peníze do klobouku a bez zastavení pokračovala v chůzi.
V šesti minutách se mladý muž opřel o zeď, aby ho poslouchal, poté se podíval na hodinky a začal zase chodit.
V deseti minutách se zastavil tříletý chlapec, ale matka ho rychle táhla za sebou. Dítě se opět zastavilo podívat na houslistu, ale matka tlačila a dítě dál chodilo, celou dobu otáčelo hlavou. Tuto akci zopakovalo několik dalších dětí, ale každý rodič - bez výjimky - donutil své děti rychle posunout se dál.
Ve čtyřiceti pěti minutách: Hudebník hrál nepřetržitě. Jen šest lidí se zastavilo a chvíli poslouchali. Asi dvacka dala peníze, ale pokračovala v chůzi svým normálním tempem. Ten muž vybral celkem $32.
Po hodině:
Dohrál si a ovládlo ticho. Nikdo si toho nevšiml a nikdo netleskal. Vůbec nebylo žádné uznání.
Nikdo to nevěděl, ale houslistou byl Joshua Bell, jeden z nejlepších hudebníků na světě. Zahrál jednu z nejsložitějších písní, jaké kdy bylo napsáno, s houslemi v hodnotě 3,5 milionu dolarů. Dva dny předtím Joshua Bell vyprodal divadlo v Bostonu, kde sedadla dosáhla v průměru 100 $ za každé, aby se posadil a poslouchal, jak hraje stejnou hudbu.
Tohle je skutečný příběh. Joshua Bell, který hraje inkognito na stanici metra D.C., zorganizovala Washington Post jako součást sociálního experimentu o vnímání, vkusu a prioritách lidí.
Tento experiment vyvolal několik otázek:
 
V běžném prostředí, v nevhodnou hodinu, vnímáme krásu?
Pokud ano, přestaneme si toho vážit?
Poznáváme talent v nečekaném kontextu?
Jedním z možných závěrů z tohoto experimentu by mohlo být toto:
Pokud nemáme chvilku zastavit se a poslechnout si jednoho z nejlepších hudebníků na světě, který hraje jednu z nejlepších muzikantů, jakou kdy byla napsaná, s jedním z nejkrásnějších nástrojů, které kdy byly vytvořeny...
Kolik dalších věcí nám chybí, když spěcháme životem? „
____________________________________________________

 

16. 1. 2022  - Jan Palach, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském

                       náměstí, 

                       diskuse , dobové dokumenty, naše vlastní vzpomínky...

..."Smrt Jana Palacha není nesmyslná, je plná smyslu. Jsme touto velikou smrtí zavázáni, že nemůžeme ustoupit, zradit, že musíme zápas o svou představu svobodného života dovést do konce.“

 

Až se svět ohlédne za našim stoletím, bude plakat. Ne proto, že bylo zaplaveno krutostí, ale proto, že dobří lidé mlčeli.

Přichází čas, kdy mlčení je zradou.

____________________________________________________

únor

Aktuální diskuse:  

"Sviňáctví“ nekopíruje etnické či náboženské hranice, je široce rozkročené. A my lidé se navíc moc neměníme, když je příležitost“.

____________________________________________________